vyjádření Skopala:
– zkouska = test, vsechna lonska zadani najdete na 
me strance, pozaduji min. pocet bodu na kazdou cast (jinak automaticky nevyhovel)
– hodnoceni testu = <60 bodu nevyhovel, 60–74 dobre, 75–89 velmi dobre, 90–100 vyborne
– 90 minut, vysledky do tydne v SISu
– terminy vsechny v SISu (zadne nebudou v zari!)
Zadání má na chlup stejný formát jako minulé roky a zkouška má skutečně 90 min, možná ani ne, Skopal žádný čas nepřidá, i když snad všichni evidentně něco psali až do konce. První část (schémata a dotazy, konkrétní zadání viz níže) může v závislosti na zadání zabrat překvapivě mnoho času, neúměrně tomu, že je za ní jen polovina celkového počtu bodů, mně trvala třeba déle než hodinu a druhý dotaz jsem pak nějak zmotal. Takže pozor: pokud plníte části po řadě, může se vám stát, že čtvrt hodiny před koncem budete muset transakce odpovídající jednotlivým částem písemky uspořádat do neserializovatelného rozvrhu a všichni víme, jak to pak dopadá (aspoň, že jsem neschytal žádnej deadlock). Takže doporučuju první dvě části nechat na konec. Jinak na zkoušce je plno, neustále se někdo na něco ptá (mohou mít podvýbory další podvýbory, může být v kanceláři jen jeden poslanec apod. — zajímavé byly dotazy na nějaké zadání se «společnicemi» — kolik jich u zákazníka může být naráz, zda může být jedna u více atd.) a Skopal prakticky konstantně odpovídá, že záleží na nás, jak si to uděláme složité, a že to je jako nějaké zadání od firmy a my si s tím máme poradit.
Popis: V poslanecká sněmovně jsou poslanci a další zaměstnanci. Poslanci se sdružují do klubů tak, že každý je nejvýše v jednom, klub má předsedu a jednoho až tři místopředsedy. Dále se sdružují do výborů, výbor má jednoho předsedu a jedoho místopředsedu. K výborům mohou příslušet podvýbory s předsedou a bez místopředsedů. Poslanec může být členem podvýboru jen, je-li také členem příslušného výboru. Dále jsou ve sněmovně dva typy místností: kanceláře, v nichž poslanci sídlí po dvou, a zasedací místnosti, ve kterých mají zasedání kluby, výbory a podvýbory (vždy nejvýše jedna takový skupina naráz). Zasedání se konají tedy v určité místnosti v určitý den a čas (od, do).
SQL dotazy: 1. Najděte jména schizofrenních poslanců, kteří by podle své příslušnosti v klubech, výborech a podvýborech měli být na dvou zasedáních naráz (alespoň po část doby jejich konání). 2. Najděte v každém klubu poslance s nejvyšším počtem členství ve výborech a podvýborech.
Poznámka: Členství ve třech různých uskupeních (výbor/podvýbor/klub a v návaznosti na případné ztrojení relací a entit zasedání/předseda/...) v tom evidentně dělají bordel. Všichni, kdo měli tohle zadání, si stěžovali. Buď šílený ER model, nebo šílené dotazy, nebo obojí, a různá míra vyhovění zadání. Já jsem například zavedl pro každý výbor jeho «vlastní podvýbor» (analogicky k vlastní podmnožině) a poslanci tím pádem žádné členství ve výboru vlastně neměli (místo toho v jeho vlastním podvýboru). Jiní zavedli obecnou “skupinu” (výbor/podvýbor/klub), což je možná zbytečně brutální (mj. protože členství v klubu je jen 1:N a ne M:N). Obdobné to je s různými druhy (místo)předsednictví (zvláštní tabulky nebo třeba spláchnout spolu se členstvím?). Jsem opravdu zvědavý, jak to bude Skopal hodnotit, a jestli zadání ostatních skupin vedla k podobně kreativním výsledkům. — Adam
no jsem rad ze se ten parlament nezdal silenej jenom me :) vlastne nejsem rad stihnul jsem kvuli nemu jenom 1 SQL dotaz...a to jsem jako prvni delal cely transakce — Petr
tak ja jsem ve svem rozvrhu psani parlamenu zvladl vytvorit nejen deadlock, ale i fantoma a kdovico jeste.. bohuzel v tom rozvrhu, co byl v zadani trojky se mi to moc nepovedlo, takze to vypada, ze si to zopakuju :( 
tk
Zdá se, že známkování je poměrně benevolentní: ER model jsem měl snad v zásadě dobře (viz zadání B 30. května výše), i když vhodnost konkrétního řešení některých požadavků zadání je hodně diskutabilní. Jeden z SQL dotazů jsem tam namastil na poslední chvíli a určitě nebyl úplně dobře (aspoň idea ale snad byla zřejmá). K poslední otázce (implementace DB za 10 bodů) jsem napsal jen, že B+ stromy jsou «dobré na dotazy na rozsahy» (je to vůbec pravda?). A hádajte co mám: jedničku. Kdyby to bylo opravdu přísně hodnocené, mohl jsem přijít klidně o 25 bodů a mít trojku. — Adam
Písemná zkouška má 4 části:
řešené otázky z roku 2006
reseni ER modelu 2007
řešené otázky z roku 2006
řešené otázky z roku 2006
Různé diskuse a správná/špatná řešení najdete na formum.matfyz.info – Databázové systémy. Zatím (27. května) jsou tam hlavně věci z let minulých.