Umělá inteligence
Přednáší: doc. Roman Barták (UI I)
Zkouška
Zkouška z UI I probíhá stejným systémem jako Automaty a gramatiky (u Bartáka), jen je, jak sdělil na poslední přednášce sám RB, jednodušší.
Test má 15 otázek, právě jedna správná odpověď na každou, aspoň 11 je třeba mít správně. Otázky vyžadují základní porozumění látce, nejsou tam žádné chytáky, nic co by vyžadovalo hodně přemýšlení. Pro představu se podívejte níže, hlavní rozdíl je, že ve skutečném testu jsou otázky zpravidla formulovány velmi přesně, a kdyžtak se můžete zeptat Bartáka, co přesně tím myslel. Myslím, že na těch 11 bodů by to ani ne po dni učení měl dát každý, narozdíl od testu z automatů, to podle mě pro nikoho není problém.
V ústní části bývají zadané problémy, na které je třeba aplikovat nějaký postup z přednášky (je tam napsané který), a okomentovat to (viz odkazy níže). Zadání říkají poměrně jasně a podrobně, co má člověk udělat a co má popsat.
Odkazy na info z termínů, které jsou zatím (9. 2. 2010) na fóru a seznamy otázek z písemné části, které se tam objevily:
-
z roku 2008, kdy se zřejmě začalo zkoušet tímto systémem. Otázky z testu:
- Máme dvě heuristiky h1 a h2, dá se určit, že je h2 lepší než h1, kdy?
- nedá, b) dá, když pro všechna x h1(x) < h2(x), c) dá, když ex. x, že... atd.
Ve skutečnosti je v zadání také, že obě jsou přípustné.
- Jaké řešení najde A* v graph-search s přípustnou heuristikou?
- žádné, b) optimální, c) nějaké jiné
tahle otázka měla možná trochu jiný znění a odpovědi..
-
Jakou metodu nevyužívá lineární programování.
-
rezoluci, b) dopředné dokazování c) zpětné d) ještě něco
Tato otázka vypadá extrémně podezřele. O lineárním programování se na přednášce, alespoň letos, nemluvilo. Jinak LP se dá řešit simplexovou nebo elipsoidovou metodou. Odpověď by tedy byla asi "žádnou".
- Prostředí je plně pozorovatelné, když je agentova fce V -> A (z vjemů do akcí).
- prostá, b) je na, c) prostá a na, d) bijekce
myslim, že možnosti byly fakt takhle))
Tato otázka vypadá také dost podezřele a v diskusi na fóru o ní podle mě není nic přínosného. Podle mě, z toho, že prostředí je plně pozorovatelné může plynout, že agent má funkci V –> A (nikoli V* –> A), ale těžko se dá něco vyvodit z toho, jestli je taková funkce prostá nebo na. Pochybuju, že takováhle otázka v nějakém testu skutečně byla.
- z letoška 25. 1.
(Žádné zvláštní informace, mimo toho, že na ústní části padají otázky na všechno možné, a že učiva je víc, než se zdá.)
- z letoška 2. 2., otázky z testu:
- Mame dve A* heuristiky, muzeme rict, ze jedna je lepsi nez druha?
(i) Nemuzeme (ii) Experimentem, (iii) kdyz f > g \forall x, (iv) kdyz f < g \forall x"
Ve skutečnosti je v zadání také, že obě jsou přípustné.
- Umely agent s neuronovou siti je typ:
(i) Mysli jako clovek (ii) Chova se jako clovek (iii) Mysli racionalne (iv) Chova se racionalne
Evidentně to má být (i), plyne to z rozdělení na slajdech z první přednášce. Souhlasit s tím ale mohou doslovně jen nejradikálnější redukcionalisté, kteří na víc neví, co je to neuronová síť;).
- Ktery druh odvozovani vychazi z faktu:
(i) Dopredne (ii) Zpetne (iii) Resolucni (iv) Vsechny
* Pro doplnění: Jsou tam samozřejmě zastoupená i všechna ostatní témata přednášky. Typ otázek je ale stejný, jsou jasné a jednoduché.
