Tym co maju skusku este len pred sebou sa urcite hodi subor s vyriesenym velkym mnozstvom minulorocnych pisomiek – 
file:pisomky.pdf
nardew
Muhehe, tak první zkoušku mám úspěšně za sebou, jen tak dál...
Probíhalo to asi takhle: Forst nám dal na výběr z pěti čísel (zadání), přičemž po našem výběru demokratickým hlasováním prohlásil, že je to těžký zadání. Nešlo ale ani tolik o to, napsat celý příklad (Forst sám ani nevěděl, jestli se to dá stihnout za dvě hodiny naprogramovat), jako o to, mít toho co nejvíc a pokud možno správně. Je otázka, jestli to takhle bude i na dalších termínech, ale skoro bych si tipnul, že jo. Já jsem třeba stihnul rozmyslet si, jak na to půjdu, udělat parsování optionů a naimplementovat funkci checkout, přičemž jsem tam měl poměrně dost škrtanců a vsuvek. I tak jsem ale měl jednu z písemek, který se mu «ne až tak líbily», což znamenalo pěknou dvojku. Takže bych doporučoval si hlavně procvičit takový ty REGEXPy, SEDy, GREPy apod., abyste tam neměli zbytečný chyby. Co se týče výsledků, tak byly vesměs jedničky, dvě dvojky a dva lidi vylítli. Jo a nějakou záhadou se nám povedlo vyhnout se ústnímu dozkušování, což se ale možná dá vysvětlit tím předtermínem, možná taky víkendem, takže na to bych se u dalších termínů moc nespoléhal.
A teď už k
Naprogramujte vlastní jednoduché CVS
Tj. program, který bude schopen uchovávat na vzdáleném serveru nějakou adresářovou strukturu se všemi verzemi a revizemi. Bude možné si stáhnout nejnovější verzi celého adresářového stromu nebo jenom jeden file, případně si explicitně říct číslo starší verze souboru, kterou chceme stáhnout. Dále bude skript podporovat upload na server, přičemž by měl kontrolovat, jestli se číslo verze souboru, který chceme updatovat, od posledního stažení nezměnilo (tj. jestli ten soubor nenahradil novější verzí třeba někdo jiný). Pro umožnění přístupu více lidí by program měl nějak používat zámky. Pro jednoduchost je přípustné zamknout celé CVS a pustit k němu další uživatele až po skončení relace současného uživatele.
Pozor! Není dovoleno si na serveru ukládat přímo všechny verze všech souborů. Musíte tam mít třeba jenom tu nejnovější a potom k ostatním verzím si tam schovávat nějaké diffy od téhle nejnovější verze, nebo tak podobně.
Ke kopírování z/na vzdálený server jsme byli poukázáni na příkaz scp [user@host:]sourcefile [user2@host2:]destfile. Ke komunikaci se serverem a posílání příkazů na něj se dalo dobře použít SSHčko. Jo taky se někdo ptal, jestli může používat v tom skriptu RCS (což je, jak jsem to já pochopil už nějaký existující GNUácký CVSko), tak to samozřejmě možné není :-)
Dále můžeme pro jednoduchost předpokládat, že všechny soubory budou textové.
Skript má tedy umožňovat tyto příkazy:
mycvs checkout {remotepath} {user} {machine} – Stáhne nejnovější verzi celého adresáře v remotepath na serveru machine. User slouží k připojení k SSHčku. Navíc si potom někde musíte uložit tu remotepath, toho usera a machine, protože ty další příkazy to už mají podle těchhle informací detekovat samy – tyhle parametry se jim už předávat nebudou.
mycvs update [-r revision] [files] – Stáhne ze serveru revizi revision souboru/ů files, případně celého stromu, když files chybí a nejnovější revizi, když chybí revision.
mycvs commit [files] – Uploadne na server lokální verze souborů files, případně celého adresáře a nastaví je jako nejnovější revizi. Pokud ale zjistí, že se mezi naším updatem a commitem nějaký soubor na serveru změnil, tak o tom musí uživatele nějak informovat a třeba se ho zeptat, jak dál.
Příkazy commit a update by měly umět detekovat místo v adresářové struktuře, kde se nachází a podle toho se zachovat (ne hledat informace o CVSku, které vygeneroval checkout, v současném adresáři apod.)
A takovej bonbónek nakonec – V souborech se může vyskytovat řetězec $ID:...něco...$ Úkol je to ...něco... při stahování na lokální počítač nahradit jménem souboru, číslem verze a datem, takže to pak bude vypadat nějak takhle: $ID: soubor.txt 2.5 18 kvě 2007$
Tak doufám, že jsem vás moc nevystrašil. Hlavně, jak už jsem říkal, berte v potaz, že to byl předtermín a že neni potřeba udělat všechno. Forst sám prohlásil, že třeba na posledním termínu v září by takovejhle příklad nedal.
P.S.: Možná jsem prohodil příkazy update a commit, nebo se jmenovaly nějak jinak. Každopádně mají dělat to, co jsem popsal. CVSko neznám, takže to klidně někdo opravte, když se vám to nebude zdát.
Čestmír
oldtimer
Napsat skript, který dostane jako parametry seznam souborů a adresářů a s nimi provede:
1) soubory (.c, .h v ANSI normě) převede do K&R C
* komentáře // nahradí za /* */, pozor, K&R C nezná vnořené komentáře -> musí se ošetřit
* deklarace funkcí návratový_typ identifikátor(typ1 ident1, typ2 ident2, ...);
přepsat na návratový_typ identifikátor(typ1, typ2, ...);
(tři tečky znamenají, že tam může být víc identifikátorů, ne va_list)
* definice funkcí návratový_typ identifikátor(typ1 ident2, typ2 ident2, ...){
přepsat na návratový_typ identifikátor(ident1, ident2, ...)
typ1 ident2;
typ2 ident2,
...
{
v definicích a deklaracích můžou být odřádkování, je třeba ošetřit
naopak nemusí se počítat s funkcionálními parametry(rozuměj: nebudou tam vnořený kulatý závorky)
2) v adresářích (a všech podadresářích) vezme všechny .c soubory a s nimi provede bod 1
3) pokud někde v průběhu narazí na #include “neco”, tak s tim necim opet provede bod 1(a 3), pokud k nemu ma pravo zapisu. Bacha na zacyklení -> ošetřit
Po zadání a dotazech (cca hodina) jsme měli 2 hodiny na psaní.
Odpoledne po přednášce a vcelku stresujícím čekáním na výsledky (všichni sebou trhli, jakmile se ozval jakýkoliv zvuk(např. cinknutí výtahu, cvaknutí dveří apod.))
nám Forst řekl krátce, jak si představoval řešení, oznámil výsledky(nějaký jedničky, jedna dvojka, něco nedostatečných) a zbytek si dozkoušel ústně, u toho už jsem nebyl, tak nevím, jak to probíhalo.
tk
Ustne spis prochazel to co jsme vytvorili, ukazoval chyby, rikal jak by se to dalo delat, obcas asi ukazal nejakou chybu a chtel po nas abychom si ji opravili.
Pokud vim tak od ustniho byly neco jako same dvojky a jedna trojka nebo tak. Jak dopadl clovek ktereho chtel vyhodit a on si taky jeste chtel povidat, to nevim.
K.B.
Včerejší zkouška probíhala zajímavě, Forst přišel a prohlásil, že se vyspal na toto zadání:
Naprogramujte test (bez používání příkazu test či "[") :). Test musí mít několik svých běžných vlastností :
e|f|b|c|s file oznámí, zda soubor existuje|je regulérní soubor|je adresář|je speciální zářízení block device|je spec. zař. kdovíco :)|existuje s nenulovou délkou
L file oznámí, zda je to link
r|w|x file oznámí práva k souboru (pro aktuálního uživatele !! !! )
file1 nt|ot file2 porovná, který soubor, že první soubor je mladší|starší
file1 ef file2 porovná, jestli oba soubory jsou stejného inodu (pozor, na různých discích může dojít ke shodě inodu)
n|z str1 zjistí, zda je řetězec neprázdný|prázdný (nebo naopak, teď nevim)
str1 <|> str2 zjistí, zda jsou řetězce lexikograficky uspořádány.
Tohle by ještě byla legrace, ale pak to přišlo...
Test musí být volán jako test, nebo "[", s příslušnou kontrolou. Je nutné, aby také uměl vyhodnocovat závorky (a to I VNOŘENÉ!! !! ) společně s logickými podmínkami u přepínačů -ao a “!". Test vrací obvyklou návratovou hodnotu. Na práci byly 2 hodiny.
Hodně věcí se dá dělat pomocí expr, který toho mraky umí (viz man expr). Některé části jdou pomocí ls, find, diff. Závorky se nějak dají parsovat a předat shellu jako logický výraz s nulami a jedničkami (což jsem nějak nepobral – jestli to čte někdo z těch, co tam byli se mnou, ať mě opraví :) ). Celkem mi přišel příklad jako docela obtížný, člověk opravdu musí znát každý slajd, aby to byl nějak schopen dát dohromady.
Výsledky:
Úspěšní řešící měli většinou domyšlené skoro všechny přepínače, nejlepší z nich měl dokonce téměř vyřešenou i tu hroznou rekurzi. Forst naše testy prohlásil za peklo. Celkem to rozdal takhle:
1x jednička
4x (nebo něco takového) dvojky
4x povídání
zbytek (na zkoušku přišlo 16 lidí) pápá...
Po zajimavem hlasovani o zadani (dost naslepo..) se Forst moc zaradoval, ze to uz tady mooooc dlouho nebylo
Napiste v shellu sort, ktery nepouziva sort. Pozadovane vlastnosti: je stabilní (zbytecne nezprehazi polozky se stejnym klicem), umi radit podle vic sloupcu, umi ruzne oddelovace poli, ma prepinac na numericke razeni, prepinac na ignorovani zbytecneho whitespace, prepinac na ignorovani case (velka/mala pismena) a prepinac na reverzni sort. Muzeme pouzivat gnu extensiony.
Přesné zadání:
mysort [options]
..kde [options] mohou být libovolněkrát a v libovolném pořadí:
-kFROM[,TO][rnfb]
-tDELIMITER
DELIMITER je oddělovač polí (jeden znak), FROM a případně TO udávají rozsah polí, podle kterých se má řadit. U každého řazení mohou být různé přepínače, přičemž 'r' je reverse, 'n' donutí sort řadit numericky (11 > 2), 'f' ignoruje case a 'b' ignoruje mezery.
Takže suma sumárum to může vypadat třeba takhle:
mysort -t: -k2n -k3,5rbf
..což řadí nejprve podle druhého sloupce numericky a pokud tam je shoda, tak podle 3.-5. sloupce reverzně s ignorováním mezer a case.
Podminka – soubor se nevejde do pameti => Není kupříkladu možné si obsah nasypat do awk, pořešit a vrátit.
Obecně existovaly dvě možnosti jak se postavit k tomu, že je možné řadit podle několika klíčů. Zaprvé, všechny klíče si zapamatovat a při porovnávání dvou řádek je postupně porovnávat podle každého klíče, dokud nemáme rozhodnuto, která řádka je větší/menší. Zadruhé, seřadit vstup podle posledního klíče, pak podle předposledního klíče a tak dále až nakonec podle prvního klíče, přičemž je potřeba mít zaručené, že řadíme stabilně, což bylo nicméně stejně součástí zadání.
Co se metody tyce, nebylo spatne to rozkouskovat na hromadu souboru a pak pouzit nejakou shellovou alternativu mergesortu. Musite ale davat bacha na to ze shellove funkce nemaji lokalni promenne, takže je potřeba volat rekurzivně subshell a ne funkci. Setrideni v n^2 nevadilo nicemu (za bubblesort bylo za 1).
Já jsem si třeba vytvořil soubor s čísly 1 až počet řazených řádků, v něm jsem přehazoval čísla a na konci podle jejich pořadí přeskládal řádky vstupu a taky za jedna. Zkrátka možností je mnoho.
asi
5 jednicek
2 dvojky
4x povidani
4x ne-e-e
Libor Forst pri predavani reseni zcela necekane nasel na stole papirovou maketu psa, zaradoval se a rekl, ze ho musi ukazat babicce.